CAESAR v literatuře a heslech 2.

ET TU, BRUTE
I ty, Brute
Tato slova údajně pronesl před svou smrtí Iulius Caesar, když mezi spiklenci spatřil M. Iunia Bruta, kterému sám kdysi dal milost. V této podobě se poslední slova Caesarova, nejspíš nehistorická, objevují v Shakespearově tragédii Julius Caesar (III,1,77). → Et tu, mi fili?

Našel jsem u Plútarcha, jakými prostředky se bránil Caesar proti nemoci a bolestem hlavy: Obrovské pochody, prostý způsob života, nepřetržitý pobyt ve volné přírodě, štrapáce.

ET TU, MI FILI
(Suetonius, Životopis božského Iulia 82)
I ty, můj synu
Suetonius píše, že Caesar byl při atentátu zasažen dvaceti třemi ranami dýk a zemřel beze slova. Dodává ale, že podle některých autorů údajně řekl M. Brutovi řecky "Καί σύ τέκνον", tj. latinsky Et tu, mi fili? → Et tu, Brute?

V Římě byl oblíbený kratší účes. Když Julius Caesar dobyl Galii, kde se nosily dlouhé vlasy, nařídil je zkrátit.

HUMANUM PAUCIS VIVIT GENUS
(Lucanus, Farsalské pole 5,343)
Pro málo velkých žije lidský rod
Tato slova pronáší Caesar v řeči, kterou potlačuje vzpouru svých legií. V mistrné zkratce Lucanově nachází výraz nadřazenost diktátorů (nebo géniů), pro něž ostatní lidé jsou jen nástrojem k dosažení cílů.

Všechny velké osobnosti světové politiky, jako Caesar, Kristus, Napoleon, Hitler, Stalin nebo Gorbačov, jsou jen vůdčí volové na čele stáda.
(Misantrop: Plivanec na rozloučenou 6.)

LIBENTER HOMINES ID, QUOD VOLUNT, CREDUNT
(Caesar, Zápisky o válce galské 3,18)
Lidé rádi uvěří tomu, čemu uvěřit chtějí

Eudoxos z Knidu - řecký filosof, matematik a hvězdář (asi 408-355 př. n. l.). Určil délku slunečního roku a navrhoval kalendářní reformu podobnou té, kterou zavedl o více než tři století později Julius Caesar.
(pozn. Mis. k: Petronius: Satirikon)

CAESAR: Předobře ví nebezpečenství, že Caesar víc než ono samo nebezpečen jest. Dva lvové jsme, v den jeden zrození, a starší, hrůzonosnější, jsem já.

VENI, VIDI, VICI
(Suetonius, Životopis božského Iulia 37,2)
Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem
Tak prý hlásil Caesar do Říma své vítězství nad pontským vládcem Farnakem (r. 47 př. n. l.). Stejnou zprávu uvádí i Plútarchos (Souběžné životopisy, I. Caesar 50). Užívá se o snadném a rychlém úspěchu.

Zásady Julia Caesara:
Velké úkoly raději příliš nerozmýšlet.
*
Lidé rádi uvěří tomu, čemu uvěřit chtějí.
*
Plútarchos vypráví o Gaiu Juliu Caesarovi, že zároveň četl a psal a diktoval.

CAESAR: Bojácní před smrtí mrou mnohdykrát, kdež chrabrý neokouší smrt leč jednou. Ze všech to divů, jež jsem slýchal kdy, se nejdivnějším být mně podobá, že lidé mají strach, ač vidouce, že smrt, co nutný konec, přijde si, když přijít chce.

QUAE VOLUMUS, EA CREDIMUS LIBENTER, ET QUAE SENTIMUS IPSI, RELIQUOS SENTIRE SPERAMUS
(Iulius Caesar, Zápisky o válce občanské 2,27,2)
Co si přejeme, tomu ochotně uvěříme, a doufáme, že co si sami myslíme, si myslí i ostatní

"Caesar rád poslouchá, že jednorožec chytán stromovím, zrcadly medvěd a slon podkopem, lev sítěmi a člověk lichotníky; však řeknu-li mu, že mu protivní jsou lichotníci, k tomu přisvědčí, tím nejvíc dávaje si lichotit."
Alexandra Velikého,
Caesara a zetě jeho
síla, moc mi nejsou svaté
bez mé svoboděnky zlaté.
(Rabelais: Gargantua a Pantagruel 2.)
BRUTUS: Vždy dobré slovo lepší jest zlých ran.
ANTONIUS: Při ranách zlých, jež zasadíte sám, vy, Brute, dobrá slova míváte; buď svědkyní trhlina, již učinil jste v Caesarovu srdci, volaje: „Buď dlouho živ, ó slavný Caesare!“

